La France et les pays tchèques aux XVIIe et XVIIIe siècles. Croisements et influences dans la vie musicale

Compte-rendu

Mgr. Jana Franková, Ph.D. (Institut Bohuslava Martinů)

Ve středu 8. března 2017 proběhl na půdě Francouzského institutu v Praze jednodenní mezinárodní seminář věnovaný problematice vzájemných vazeb v hudebním životě mezi Francií a českými zeměmi v 17. a 18. století. Během tohoto mezioborového semináře přednesli své příspěvky čeští i zahraniční specialisté z oboru historie, knihovnictví a muzikologie. Cílem semináře bylo představit aktuální stav bádání k dané problematice a nastínit možný směr dalšího výzkumu.

Seminář pořádaný s podporou Francouzského institutu v Praze a CEFRES v rámci dohody o spolupráci mezi Centrem pro barokní hudbu ve Versailles a Letními slavnostmi staré hudby v Praze (Collegium Marianum) se zaměřil na rozšíření diskuze o kulturních vazbách mezi českými zeměmi a Francií v 17. a 18. století, a to jako první etapa připravovaného výzkumného projektu. Tematicky tak doplňuje znalosti o hudebním životě v českých zemích, paralelně k dalším aktuálním tematikám hudebně-historického výzkumu, zejména recepci italské hudby na tomto území[1] a také vazbám mezi vídeňským hudebním životem a Paříží v 18. století. [2]

Po přesídlení císařského dvora z Prahy do Vídně (1612) se země Koruny české, náležející již po více než půl století k habsburskému soustátí, ocitly na periferii. Během 17. a začátku 18. století až do renversement des alliances (1768) a jeho důsledků, byla zahraniční politika rakouského císařství vůči Francii zdrženlivá. Právě na toto historicky převratné období byly zaměřeny příspěvky semináře, které se snažily zmapovat roli francouzské kultury a zejména hudby v českých zemích a také postavení Francie, coby cílové destinace pro zdejší umělce i repertoár.

Jelikož hlavními nositeli francouzské kultury v českých zemích byla tamní šlechta, soustředily se i přednesené referáty na jednotlivé aspekty recepce a šíření francouzské kultury ve šlechtických kruzích a také na roli šlechtického mecenátu v transferu repertoáru a mobilitě umělců. Seminář otevřela obsáhlá přednáška specialisty na šlechtickou kulturu v českých zemích historika Ivo Cermana mapující vývoj „francizace“ české šlechty v daném období a její důvody. Ty Cerman spatřuje zejména v závislosti na postupné převaze francouzštiny jako dorozumívacího jazyka v diplomacii, což vedlo potomky jednotlivých šlechtických rodů ke vzdělávání se v této oblasti, aby se mohli ucházet o pozice u císařského dvora. Na problematiku šlechtických knihoven a stav těchto fondů v současné době byl zaměřen referát vedoucího Oddělení zámeckých knihoven Národního muzea Petra Maška, který synteticky představil dochované fondy a možnosti jejich studia.

Další příspěvky se již zaměřily úžeji na hudební aspekty. Muzikoložka Jana Franková představila aktuální stav bádání k problematice migrace hudebníků z českých zemí do Francie, jež většinově spadá do období druhé poloviny 18. století. V souvislosti s tímto obdobím se také zaměřila na hudební mecenát Václava Antonína z Kounic-Rietbergu a jeho kořeny. V rámci odpoledního bloku pokračovaly referáty s muzikologickým zaměřením. Na rukopisné a tištěné sbírky autorů či kompilátorů pocházejících ze středoevropského prostoru dochované, v některých případech jako unikátní exemplář, ve francouzských královských sbírkách se zaměřil Thomas Leconte z Versailleského centra pro barokní hudbu. Tento referát představil zajímavý aspekt, který si jistě zaslouží další bádání, zejména s ohledem na transfer repertoáru v evropském kontextu. Německý muzikolog, specialista na tvorbu Jeana-Baptisty Lullyho, Herbert Schneider představil stav svých aktuálních výzkumů k pramenům Lullyho děl ve sbírkách knížat z Lobkowicz. Zde uložené instrumentální suity sestavené z Lullyho scénických děl představují svým rozsahem a zejména způsobem aranžmá zcela unikátní pramen v kontextu lullyovských pramenů. Jedná se o kopii vytvořenou ve Francii, která nevykazuje známky používání a byla svázána přímo pro potřeby reprezentativní knihovny Lobkowiczů. Nejsou známy žádné informace o provozování tohoto repertoáru u Lobkowiczů. Naopak na znalost lullyovského repertoáru a francouzské provozovací praxe na Moravě již v 70. letech 17. století poukázal ve svém referátu muzikolog Robert Rawson z britské Christ Church University v Canterbury. V raných dílech z Olomouce pocházejícího skladatele a multiinstrumentalisty Gottfrieda Fingera (ca 1655-1730) se totiž objevují aranžmá a inspirace z Lullyho tvorby. Jakým způsobem se mladý Finger s tímto repertoárem seznámil, zůstává zatím v rovině hypotéz.

Forma semináře i místo jeho konání umožnily dostatečný prostor k diskuzi mezi jednotlivými přednášejícími i publikem. Případné jazykové bariéry odstranil simultánní česko-francouzský a v případě posledního příspěvku i anglicko-český překlad. I přes odpadnutí pro nemoc jednoho z avizovaných referátů, umožnil program semináře plodnou diskuzi k tématu a otevřel zároveň nové směry dalšího výzkumu.

[1] Viz Olga Fejtová, Václav Ledvinka, Jiří Pešek, Vít Vlnas, Barokní Praha – barokní Čechie 1620-1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.-29. září 2001, Praha, 2004; Reinhard Strohm et al. (ed.), Italian Opera in Central Europe, Berlin, 3 vol., 2006-2008 ; Jana Perutková, Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren. Wien: Hollitzer Verlag, 2015.

[2] Zejména probíhající výzkumný projekt pod vedením Martina Eybla na Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Vídni s názvem Cultural Transfer of Music in Vienna, 1755–1780: Music Distribution, Transformation of Pieces, Involvement of New Consumers (2014-2017).

CEFRES More-than-human care in and of (un)certain homes As part of the TANDEM project « Home Beyond Species », Petr... Lire la suite	CEFRES War in Ukraine and Exile A review by Pierre Maunaury-Lecerf, stagiaire au CEFRES The... Lire la suite	CEFRES Reflections on the International Conference ‘Samuel Be... Review written by Astrid Greve Kristensen (PhD student,... Lire la suite
CEFRES Belarusian exiles in Central and Eastern Europe after 2... Belarusian exiles in Central and Eastern Europe after 2020... Lire la suite	CEFRES Workshop : Ritualization of transgressions and normativ... This workshop, coorganized by CEFRES in partnership with... Lire la suite	CEFRES Leyla Dakhli : L'esprit de la révolte Leyla Dakhli (dir.), L’Esprit de la révolte : archives et... Lire la suite
CEFRES »OLD« VS. »NEW« TOWNS. MEMORIES, HISTORIES, AND HERITAG... International academic conference, 11 October 2021, Faculty... Lire la suite	CEFRES L’édition française en sciences sociales et humaines co... Le 24 septembre 2021, dans le cadre du Salon du livre de... Lire la suite	CEFRES L’Europe centrale face aux risques : réinventer la soli... Compte-rendu de la table-ronde « L’Europe centrale face aux... Lire la suite

CMB musique Ortzi Isilak, dialogue de l'Océan et de la Craie Le compositeur Ramon Lazkano (né en 1968) a été, pendant la... Lire la suite	CMB musique Faire la musique. Enquête sur une création De quelle manière les coopérations artistiques nécessaires... Lire la suite	CEFRES 1989 Revisiter l’événement 1989 en Europe Centrale Colloque les 07 Juin 2019 - 08 Juin 2019 Que sait-on de et... Lire la suite
CEFRES Foreign affairs L'Europe centrale est-elle occidentale pour les... L'Europe centrale est-elle occidentale pour les dirigeants... Lire la suite	CEFRES Europe centrale L'Europe centrale aux XVIIe-XIXe siècles Par François Pernot (CICC - Civilisations et Identités... Lire la suite	IFRA - Nairobi musique Music and dance research in East Africa CALL FOR PAPERS by IFRA in collaboration with the Technical... Lire la suite
CEFRES Lobbying La régulation du lobbying en Europe centrale Dans le cadre du séminaire commun IMS – CEFRES « Entre... Lire la suite	CEFRES Europe L’Europe centrale aux carrefours Journée d’étude organisée par le laboratoire « Passages »... Lire la suite	CMB musique Die Musik der Gesten Körperliche Dimensionen in der zeitgenössischen Musik:... Lire la suite

UMIFRE

Unités mixtes des instituts français de recherche à l'étranger

La France et les pays tchèques aux XVIIe et XVIIIe siècles. Croisements et influences dans la vie musicale

Nom de carnet:

Date de publication:

Publié ici :

Mis à jour le :

Mots-clefs:

Zone géographique:

Visiter le site web

Compte-rendu

Autres billets du ou des carnets de l'IFRE

Derniers contenus par mots-clefs

Formulaire de recherche

La France et les pays tchèques aux XVIIe et XVIIIe siècles. Croisements et influences dans la vie musicale

Nom de carnet:

Date de publication:

Publié ici :

Mis à jour le :

Mots-clefs:

Zone géographique:

Visiter le site web

Compte-rendu

Autres billets du ou des carnets de l'IFRE

Derniers contenus par mots-clefs

Twitter

Facebook